Dominantou hradu je tzv. bergfrit – útočištná věž, která nebyla určena k trvalému bydlení. Volfštejnský bergfrit je vytyčen na kruhovém půdorysu o průměru cca 9 m a tloušťce zdi v přízemí asi 3 m. Jeho dochovaná výška činí cca 21 m. Nepřehlédnutelným rysem volfštejnského bergfritu je jeho kónický (vzhůru se zužující) tvar. Vstup do věže byl z obranných důvodů umístěn v úrovni druhého patra a přístup k němu byl zřejmě veden po můstku z ochozu hlavní obvodové hradby (dnešní přístupový otvor v přízemí je vylámán hledači pokladů v novověku). Volfštejnský bergfrit pro některá svá specifika poutal pozornost badatelů od počátku odborného zájmu o hradní architekturu. V jeho kóničnosti byl spatřován umělecký záměr, který věž opticky prodlužoval. Pozdně románský portálek pak sloužil jako datovací prvek, na základě něhož byla stavba hradu datována do první poloviny 13. století. Tím se stal Volfštejn jedním z nejstarších šlechtických hradů v Čechách. Ovšem poslední průzkumy odhalují poněkud odlišnou realitu. Stavebně historický průzkum mj. prokázal, že zmíněný portálek je do stavby osazen až druhotně a nemůže tedy sloužit jako datovací materiál. Dále bylo pozorováno křivé vytyčení půdorysu, stejně jako křivé zdění líce. Z toho lze usuzovat, že věž byla vystavěna ne příliš kvalitním mistrem a rozhodně se nejedná o špičkový projev dobového stavitelství, jak se dříve předpokládalo. Rovněž kónický tvar bergfritu zřejmě není žádným uměleckým záměrem, nýbrž výsledkem nezkušenosti stavitele a jeho obavy o stabilitu věže. K dataci bergfritu přispěla dendrochronologická analýza dřevěného nosníku lešení, z níž vzešlo datum 1261. Přestože chronologická křivka pro daný druh dřeva není ještě zcela spolehlivá, jeví se jako pravděpodobné, že volfštejnská věž (a snad i hrad jako takový) byla založena někdy po tomto datu. To bere Volfštejnu jeho výsadní postavení jednoho z nejstarších šlechtických hradů, neboť ve druhé polovině 13. století již vznikají obdobné šlechtické hrady vcelku běžně. Vstup do věže byl z obranných důvodů umístěn v úrovni druhého patra a přístup k němu byl zřejmě veden po můstku z ochozu hlavní obvodové hradby (dnešní přístupový otvor v přízemí je druhotně vylámán hledači pokladů v novověku). Vstup je zcela unikátně osazen pozdně románským portálem s obloučkovým vlysem, které jinak bývají užívány výhradně na sakrálních stavbách (obdobný portál je užit např. v románském kostelu v nedaleké Plané u Mariánských Lázní). Interiéry věže byly osvětlovány pouze několika větracími štěrbinovými otvory. Z vnitřní výbavy jsou dochovány jen skromné pozůstatky drobného krbu ve druhém patře. Jednotlivá plochostropá podlaží byla vertikálně propojena zřejmě pouze žebříky, což je u staveb tohoto druhu vcelku běžné. Palác je situovaný na opačné straně nádvoří než bergfrit, což je charakteristické pro hrady bergfritového typu (nejběžnější typ šlechtických hradů 13. století). Jedná se o stavbu zapojenou do obvodového opevnění, jejíž půdorys je lichoběžníkový a stěny jsou směrem vzhůru mírně kónické. Původně dvoupatrový plochostropý palác byl přístupný v úrovni přízemí z nádvoří. Přízemí bylo osvětleno jediným štěrbinovým okénkem v nádvorní stěně. V prvním patře se dochovalo několik pozůstatků oken včetně okna se sedátky. Druhé patro již téměř zcela zaniklo, takže o jeho bližší podobě nelze nic konkrétnějšího sdělit. Z rytiny hradu publikované F. A. Heberem před polovinou 19. století však lze usuzovat na existenci dalších oken, což však lze předpokládat i bez rytiny. V jihozápadní stěně prvního patra byl identifikován arkýřový prevét (záchod vysunutý před vnější líc), jehož vstup byl později zazděn. Zda obsahovalo prevét i druhé patro nevíme, tím méně pak, kde byl případně umístěn. Prevét v druhém patře, stejně jako jeho umístění, je tak na modelu pouze hypotetický. Určité nejasnosti ohledně výstavby paláce přínáší mj. jako armatura v jižním nároží druhotně použité žulové ostění z blíže neznámé starší stavby. Nelze tedy vyloučit, že současný palác vznikl až v mladším období života hradu. K obvodové hradbě se přikládající hranolová stavba, o jejíchž výškových poměrech nevíme. Je však značně pravděpodobné, že měla věžovitý charakter. Přístupná byla dodnes dochovaným portálem z nádvoří, a to v úrovni přízemí. Účel stavby neznáme, bývá však uvažováno, že sloužila k ochraně sousední brány Dnes se v tomto prostoru nachází pouze terénní relikty dvouprostorové podsklepené budovy. Někteří badatelé ji považovali za původní palác, což bývá jinými autory zpochybňováno s tím, že stavba je do hradního organismu „napasována“ neorganicky, druhotně. Ani jednu variantu však prozatím nelze prokázat. Vzhled budovy na modelu je tak čistě hypotetický. Hradba tvořící obvod jádra hradu a napojující se na stavbu paláce. Koruna hradby byla osazena ochozem s cimbuřím, což donedávna dokládal jeho otisk na stěně paláce. Jedná se o hlavní fortifikační linii vzniklou zřejmě v první fázi hradu. Dnes jsou z hradby dochovány jen skromné pozůstatky, zejména v severní části hradní dispozice. Zhruba v těchto místech bývá předpokládána hlavní (ve směru přístupu druhá) hradní brána. Bohužel se po ní však nic v nadzemních partiích nedochovalo, takže s jistotou neznáme ani její přesnou polohu, tím méně pak rozměry či tvar. Brána však byla (existovala-li v tomto prostoru) zřejmě kulisová, tj. tvořená pouhým portálem prolamujícím hradbu (nejednalo se tedy o bránu ve formě budovy – např. věže). Jedná se o zdvojení zděného liniového opevnění, tedy o vnější hradbu obíhající hradní jádro, která zesilovala jeho obranyschopnost. Hradba je dnes dochována pouze v nepatrných fragmentech, takže nemůžeme spolehlivě určit ani její přesný průběh, ani výšku či konkrétní provedení. Není ani jasné, zda byla parkánová hradba součástí již nejstarší fáze hradu, nebo zda vznikla až v průběhu jeho existence. Na modelu je tedy jen přibližný, předpokládaný průběh hradby a všechny detaily jsou čistě hypotetické. O první bráně víme jen to, že musela existovat. Její umístění ani formu neznáme, takže brána na modelu je po všech stránkách pouze hypotetická. Dle terénních reliktů se zdá, že v tomto prostoru snad mohla stát nějaká blíže neznámá a nedatovaná stavba – snad nějaký vysunutý fortifikační prvek. Na modelu je jako čistá fikce prezentována varianta roubené strážní věže na kamenné podezdívce. Ovšem je třeba důrazně upozornit, že stavba v tomto prostoru mohla mít zcela odlišný charakter, případně zde ani žádná stavba existovat nemusela – to by mohl zodpovědět pouze archeologický výzkum. Dle některých indicií se zdá pravděpodobné, že se zde k hradbě mohla přikládat nějaká blíže neznámá zástavba, snad provozního charakteru. Budova na modelu, představující kuchyni, je tak čistě hypotetická.