{"ops":[{"insert":"Hlavní zbraň tanku, kanon výrobcem označovaný jako Škoda A 7. Umožňoval mířenou střelbu do vzdálenosti 2 000m, maximální dostřel při nepřímé střelbě byl 4 000m. Průbojnost protipancéřovou střelou byla 43mm na vzdálenost 500m či 30mm na vzdálenost 1000m. Na počátku války to stačilo na většinu nepřátelské techniky. Palbu vedl velitel vozidla, který rovněž zastával funkci střelce z hlavní zbraně. Nabíjení měl na starosti nabíječ, který měl k dispozici zásobu 90 nábojů. Teoretická maximální rychlost palby se pohybovala kolem 25 ran/min, v praxi bylo možné dosáhnout cca 15 mířených ran za minutu."},{"attributes":{"align":"justify"},"insert":"\n"}]} Kulová lafeta pro těžký kulomet ZB vz.37. Zbraň byla ovládána radiotelegrafistou, v případě nouze mohla být ovládána i z pozice řidiče, který po zafixování zbraně mohl mířit celým vozidlem a ovládat spoušť pomocí bowdenového lanka s tlačítkem. Kulomet měl na závěru nasunut pytlík pro zachytávání vystřelených nábojnic. Kulová lafeta pro těžký kulomet ZB vz. 37. Zbraň mohla být buďto spřažena s hlavním kanonem tanku, takže velitel ovládal a vedl palbu z obou zbraní současně, nebo jí mohl nezávisle ovládat nabíječ. Kulomet měl na závěru nasunut pytlík pro zachytávání vystřelených nábojnic. Původně švédský čtyřdobý řadový zážehový šestiválec Scania-Vabis typ 1664, vyráběný Pragovkou licenčně jako typ Praga TNHP. Dosahoval maximálního výkonu 92 kW a uděloval tanku maximální rychlost 42 km/h na zpevněné komunikaci. V terénu se rychlost pohybovala okolo 20 km/h. Vezená zásoba paliva byla 220l ve dvou 110l nádržích umístěných po bocích motorového prostoru u dna. Dojezdová vzdálenost s plnou nádrží byla cca 210km po zpevněné komunikaci. V terénu to bylo zhruba 100 km. To nám zjednodušeně dává spotřebu cca 100l na „sto“ po silnici, či 200l na „sto“ v terénu. Odnímatelný světlomet usnadňující řízení v noci. Při bojových akcích nebyl nasazen. Vstupní otvor pro přední členy posádky – řidiče a radiotelegrafistu. KizphoTJ5vs rLxYO22B42Q _gmHQf9DYZk